On mě opravdu vzal to práce na tu akci... nezrušil to...
Vzal mě tam, představil (jako kamarádku, byl fakt sladký), byli jsme tam, byla jsem moc šťastná... pak jsme byli u něj... a s malou pauzou až do dneška... u něj.
Je na mě hodný, pořád se tak hezky usmívá, mazlí mě jak potřebuju, milujeme se někdy i 3x za den a líbí se mi to čím dál víc.
Taky ho miluju čím dál víc... 💗💗💗💗
Pokud to vydrží a bude se to takhle vyvíjet dál, tak se opravdu už nikdy v životě nestane, že bych pomyslela na jiného muže... já v sobě cítím tolik lásky, co ještě nikdy, neumím to prakticky ovládat... a mně to vždycky nějak šlo, ale tady jsem mimo kontrolu. Ale díky tomu, že to nedokážu kontrolovat mám právě ten pocit, že je to tak, jak to má být... je to to ONO.
Děsí mě, že má vše ve svých rukou on, já už jsem oddána... já už s ním zůstanu navždy...
Ale někdy mě děsí...
Každopádně, musím myslet pozitivně. Vzal mě tam. A nebyl nervní, bylo to tak super. Hezky na mě sahal, cestou zpět v autě byl tak hodný, doma taky... v noci jsme se objímali, jeden i druhý den.. hladil mě...
Myslím, že do mě musí taky být zamilovaný... otázka je, jestli to zvládne...
Ale já pro nás udělám všechno, jsem prakticky nezničitelná v této věci... bojuju... pomůžu mu... jen mě nesmí zase odehnat.
Zničil by tím nás a mě definitivně už...
Jdu se radovat z toho jaké to bylo a nestresovat se z toho, že brzy dorazí rudá armáda a zas budu mít stavy... to vždy stojí za to...
Žádné komentáře:
Okomentovat